Na začátku února byli žáci 6. ročníků zapojeni do třídního projektu s názvem „Tasemnice“. Jak už název napovídá, byl to projekt realizován v hodinách přírodopisu. Žáci měli za úkol zhotovit 3D model životního cyklu tasemnice. Součástí projektu nebyly jen přírodopisné znalosti, ale i zhotovení vlastní autorské básně ve skupinách. Nejzdařilejší básně nyní přikládáme.
Báseň č. 1
Leze, leze tasemnice,
Lidská střeva napadá.
„Tasemnice?“ „Nikdy více!“
ve střevech si pohrává.
Jaké známe tasemnice?
Hovězí a vepřové.
Když hádka malého uvidíme,
už je dílo hotové…
Kráva se špatné vody napije,
Pak v ní boubel ožije.
Mezihostitel kráva se diví,
co to v těle všechno živí.
Zapouzdřená tasemnice,
to je pěkná uličnice.
Z příběhu se poučíme,
novou látku se naučíme.
Báseň č. 2
Óda na tasemnice
Tohle je báseň o ošklivé tasemnici,
Je horší než-li míti zimnici.
Mezihostitel, ač prase nebo kráva,
za vše může jen špatná strava.
Mezihostitelem se stává prase,
když infikovanou stravu spase.
Skulí se do boubele, infikuje maso,
k přitáhnutí do střev použije laso.
Když se do vás kreatura dostane,
Tak už tam prostě nadále zůstane.
Stvoření napadne hned vaše střeva,
tak jak to říkala lékařka Eva.
Z ocásku jí vyleze statisíce mladých,
většina je však do záchodu spadlých.
Potom koloběh pokračuje znova,
V dalším těle tasemnice se schová.
Autoři: M. Večerka, M. Šiška, D. Kopčil (VI.A)
Báseň č. 3
Byla jedna učebnice
a v ní „žila“ tasemnice,
velice se chvástala,
jak se do střev dostala.
V dlouhých střevech se jí leží,
I když skoro 9 m měří.
Jestli tomu nevěříte,
Na googlu si to ověříte.
Hostitelem prasátko i kráva,
hrají si na kamaráda.
Tasemnice se pak směje,
že se v těle „něco děje“!
Báseň č. 4
Máme tady prasátko,
je z něj nemocňátko.
Napadla ho tasemnice,
spapala nám učebnice.
Dostala se k našim střevům,
Diví se teď velkým divům,
Taska se nám zapouzdřila,
ve svalech je jako doma.
Tohleto je boubel,
smutný je náš mezihostitel.
Dostali se do člověka,
Nevím, na co teďka čeká.
Máme se teď lidi bát,
to se bude těžko psát.